VÝLETY  2009

POCHOD – MILEŠOVKA V NOCI, MEMORIÁL H. VOCÁSKOVÉ

      Po dlouhém váhání kvůli špatnému počasí, jestli vyrazit či ne, noční pochod na Milešovku jsme se přeci jenom s Ay rozmyslily a 6.11.2009 ve 14.00 hod. vyšly na 25 km dlouhý pochod. Celý předchozí týden vydatně pršelo a tak jsme rozhodnutí ponechaly až na poslední chvíli. V práci jsem si vzala půl dne dovolenou, do batohu pouze nezbytně nutné věci tj. pití, čelovku, telefon, doklady, mapu a pro Ay pár pamlsků. Syn Michael nás dovezl k UJEPu do Ústí n.L. odkud byl start a  po vyplnění přihlášky, zaplacení startovného jsme s úsměvem na tváři a mapkou zavěšenou na hrudi vyrazily dle itineráře zdolat noční Milešovku. Cesta vedla přes Větruš, Hostovice, Stebno, Dubice, Radejčín, Kletečnou, Paškapole, Bílku a ve finále jsme si  vyběhly Milešovku. Příroda byla jak se na podzim sluší a patří řádně vybarvená a tak všude okolo nás bylo plno nádherného pestrobarevného listí. Cesta nám pěkně odsejpala a jelikož se po 16.00 hod.začalo rychle stmívat, netrvalo dlouho a já nasadila čelovku a Ay jsem vybavila svítícím obojkem. Ještě že mi Michael připomněl, ať si ho nezapomenu přibalit. Při jindy nenáročném výstupu na Milešovku, byla dneska taková mlha, že jsem se řídila pouze tímto svítícím obojkem. Ay mě statečně táhla na vrchol a nebýt jí, tak jsem tam ani netrefila. Cesta byla o to náročnější, že všude leželo spadané mokré listí, které zakrývalo kluzké kameny a dočkaly jsme se i sněhové nadílky.

Na nejvyšší hoře Českého Středohoří – 837 m, jenž jsme pokořily bez kyslíkových přístrojů jsme dostaly pro nás tak důležité kontrolní razítko a po doplnění tekutin jsme se vydaly na posledních 6-7 km přes Lelov do Žalan do ZŠ, kde byl cíl, kam jsme darazily v 19.45 hod. Obě jsme dostaly na památku diplom a už jen počkaly, až nás Michael vyzvedne a odveze domů do Háje. viz fotogalerie   

 

  Jak už jsem psala, jezdíme s Aymee často na výlety. Naší oblíbenou destinací  jsou Krušné hory, tím spíš, že je máme hned za domečkem, a že zde objevujeme stále nové stezky , lesní  zákoutí a krásné výhledy na České středohoří. Velmi často děláme  cyklo-výlety, kdy má Aymee za kolem svoji motoboudičku s praporkem a pokud to vyžaduje terén, tak nasedá a se zájmem pozoruje okolní krajinu. Děláme i výlety k našim německým sousedům, kde je také nespočet zajímavých možností k výletování a to si hlavně  nesmíme zapomenout patřičné doklady. Pokud děláme vícedenní výlety, přespáváme v autě a jako správný čundráci se myjem v okolních říčkách. Aymee má v autě pro tyto účely vyčleněné místo, abychom se všichni spokojeně vyspali, jelikož to je víc než důležité. Ráno vyrážíme zdolat předem naplánovanou trasu a večer se přesouváme dle plánu na další štaci.

Křižanovským údolím na Stropník - Krušné hory.Mezi naše další oblíbené výletní místo patří Stropník. Letos jsme zde ještě nebyly a tak jsme si v sobotu po "O" udělaly výšlap. Z Háje do Křižanova okolo koupaliště, bývalého svazarmovského objektu a dále okolo "Rybáře" kde dělá Jaroušek výborné pstruhy. Po zeleném turistickém značení jsme stoupaly lesní cestou stále do kopce. Dnes bylo o proti propršenému pátku nádherně slunečno, ale díky statným dubům byl v lese příjemný stín. Minuly jsme odbočku na Vrch tří pánů a pokračujem víš a víš. Dubový porost přešel v břízky a i cesta už nebyla tak prudká. Na slunných místech už začaly kvést náprstníky a borůvčí napovídalo, že letos bude bohatá úroda. Pod Stropníkem jsme se zašly podívat na "Dušanovu vyhlídku" a pak už úzkou, klikatou cestičkou, vrhůru na Stropník.  viz.fotogalerie

STROPNÍK - zaniklá rozhledna ve výšce 588,6 m.n.m. u Dlouhé Louky. V letech 1910 - 1929 zde stávala dřevěná trámová rozhledna vysoká 18 m. Býval zde významný tutistický ruch. U paty skály jsou dodnes zbytky kamenných základů. Věž vydržela až do konce prosince 1929, kdy ji zcela zničila prudká zimní bouře a o její znovuzrození se pak už nikdo, bohužel, nepokusil. Stále je zde krásný výhled na České středohoří, Krušné hory a hnědouhelnou pánev.

I dnes bylo vidět široko daleko, lehce pofukovalo, nikde ani živáčka a tak jsme zahnaly žízeň, snědly svačinu, udělaly pár obrázků a hurá zpátky do Háje. Šly jsme jinou, ale nám známou cestičkou a tak jsme za necelou hodinu došly domů. Výšlap jsme pojaly jako trénink na dogtrekkingové závody.  viz.fotogalerie

  

Pár našich tipů na výlety:

Labské pískovce se spoustou zajímavých skalních útvarů. Původní pískovcová tabule stará cca 90 mili. let se v průběhu věků vlivem pohybů zemské kůry a povětrnostních  vlivů změnila na území skalních stěn, kaňonů a bizarních pískovcových věží, roklí, převisů a jeskyní.Tisé stěny se dělí na několik částí a procházejí jimi prohlídkové trasy a naučné stezky. Výlet si můžete prodloužit přes Děčínský Sněžník až po Jetřichovice. U sousedů např. na Bastei, což je obdoba Tisé a dále na krásný Lilienstein. viz fotogalerie

Pálava a okolí Mikulova, Moravský kras, Rudolice – kde je krásně zachovalý větrný mlýn, Rajhrad, klášter Křtiny, Věstonice, Dívčí kameny a celý Lednicko-valtický areál se spoustou cyklostezek a v neposlední řadě romantické výlety přes vinice s malovanými vinnými sklípky, poli plných slunečnic a okolních vodních nádrží.   viz fotogalerie

Bavorsko a Garmisch-Partenkirchen. Výlet na Zugspitze – nejvyšší hora  NSR 2 962 m leží v alpském masivu Wetterstein a je hraniční horou mezi D a A. Její název pochází od častého výskytu lavin na její severní stěně. Ettal – rozlehlý benediktinský klášter ze 14. století v údolí řeky Ammer postaven na prastaré cestě přes Brennerský průsmyk. Linderhof – barokní zámek, také se mu říká německá Versailles. Zámek Neuschwanstein - jako pocta legendárním germánským rytířům, postavený nad soutěskou v údolí říčky Pollat, je to nejkouzelnější zámek na světě. Jeho bělostné věže kontrastují s pozadím v podobě temně zelených jedlí.Třebaže jde o zámek úctyhodných rozměrů, z větší vzdálenosti vypadá téměř jako divadelní kulisa. Švábské malebné městečko Fussenn leží na římské cestě z Itálie do Augsburku. Klášter byl v sekularizaci roku 1802 zrušen a koncem 19. století dal král Ludvík II Bavorský vystavět romantiský Neuschwanstein. Dále Landsberg nad Lechem ležící 54 km od Mnichova. Je zde 8 gotických chrámů, z nichž zvláště důležitý je starobylý farní chrám s nádhernými malbami. Dále je zde radnice s Pilotyovými freskami. V roce  1160 zde byl postaven strážní hrad a z podhradí se ve 13. století vyvinulo hrazené město. Celý výlet jsme ukončili ve Wunsiedlu, kde je největší kamenný labyrint v Evropě a nachází se kousek od našich hranic za Rozvadovem. viz fotogalerie  

Berchtesgaden – 31.7.2009 -  Krásné počasí z Čech nám vydrželo až do cíle. Po příjezdu jsme vyjeli "pendlbusem" na horu Kehlstein, kde jsme zlatým výtahem vyjeli na Orlí hnízdo. Odtud byl krásný výhled na Watzmann druhou nejvyšší horu německa. Počasí nám přálo a tak jsme si výhled náležitě užili. Po příchodu k autu nás čekal malý přejezd k jezeru Koenigsee, kde se nachází kostel sv. Bartoloměje, jenž je častým námětem na puzzle a kalendáře. Zde jsme se nechali vyvést lanovkou na Kehler, odkud je jedinečný výhled na Koenigsee, který je hluboko ukrytý pod námi a chráněný vysokými štíty hor. Po náročném výletu jsme si šli s rodinou zahrát minigolf, který byl příjemným odreagováním. Druhý den jsme přes Alpy přejeli na ledovec Glosglockner. Po překonání mnoha serpentin jsme dorazili na místo. Stezkou císaře Jozefa jsme se dostali na nejhezčí místo s vyhlídkou na ledovec. Aymee na sebe hned upoutala pozornost svišťů, kteří svým pískotem dali všem najevo, že je tu nezvaný host (to víte pejsek jim narozdíl od lidí nic nedá:) ) Pro Aymee to byla zcela nová zvířátka, která si chtěla prohlídnout, ale naštěstí jí strmé svahy tuto radost nedovolily. Zde jsme strávili celé dopoledne, a cestou zpět jsme stavěli na odpočívadlech kde jsme fotili různé zajímavosti. Krásná byla stáda krav, která měla velké zvonce jejímž zvoněním dávaly dané chvíly nádech staré doby. viz fotogalerie

Cínovecké rašeliniště v Německu nazývané jako Georgenfelder Hochmoor je přeshraniční přírodní rezervace jako ochrana nejvýchodnějších krušnohorských rašelinišť s ukázkou typických a vzácných organismů. Najdete zde např. rašeliník, rosnatku okrouhlolistou, břízu zakrslou, spoustu lišejníků, mechů, travin a další rostlinstvo jenž je  popsáno na úhledných panelech. Přírodní rezervace je z Německé strany upravena pomocí dřevěných lávek a můstků a chůze mimo stezku je přísně zakázaná. Vstupné je symbolické a jen díky tomu, že jsme do PR vstoulily s Aymee východem, tak jsem ani nevěděla, že i volný pohyb psů je zde  přísně zakázán. Naštěstí se vše vysvětlilo a my mohly pokračovat směrem  Bouřňák - Křižanovské údolí - Hrob a Háj domů. Jen chci připomenout, že jsme nejdříve vylely vláčkem od nás z Háje u Duchova na Moldavu, přešly státní hranici, daly se doprava a pak už po turistických značkách až k přírodní rezervaci nad Altenbergem.  viz fotogalerie

Moldava - Dlouhá louka - Krušné hory , léto 2008. Jednu krásnou letní sobotu jsem já s Aymee, Hanka s Aiwou, Barunka s Tinkou, Vlaďka s Kessinkou a Jana s velkou svačinou, aby jí prý nebylo líto, že nemá pejska vyrazily na výlet. Jak jinak, než z našeho malinkého nádraží v Háji jsme vyjely vagónem určeným pro cestující, jelikož u nás pro zajímavost jezdí i vagóny určené pouze pro kolaře přes Hrob, Střelnou, Dubí, Mikulov a Nové Město na Moldavu. Ve Městě Hrob vede přes údolí železniční most, postavený v roce 1870, dlouhý je 117 m, široký je 5.9 m a vysoký 35 m. Při přejezdu mostu se vám naskytne jedinečný pohled na okolní krajinu a České středohoří. Dnes je most na seznamu technických památek a stojí za to se sem  přijet podívat, jelikož i pohled ze spoda na most je zajímavý. Železniční stanice Moldava je  poslední před hranicí s NSR  a veškeré snahy pro obnovení tratě k sousedům, zatím nikam nevedly. Po výstupu z "bimbajky" jsme se rozhlédly jaké nás čeká počasí, řádně zapřáhly psy do dogtrekkingových vodítků a vyrazily směle vpřed. Kousek za Moldavou jsme se napojily na lesní cestu, která v zimě slouží jako běžecká trať, dále podél Jeleního potoka a nádlerného přírodního rybníčka jsme pokračovaly směrem k nádraží na Novém Městě. Bohužel i toto nádraží patří k těm, co bylo zrušeno a tak i zde se podepisuje zub času a budova zdárně chátrá. Pokračujem okolo Osecké boudy k pensionu Studánka, což je útulná občerstvovací stanice navštěvovaná jak v zimních, tak v letních měsících. Velmi dobře zde vaří a často si zde dáváme domácí koláče. Tady jsme se posilnily, psům dopřály odpočinku, doplnily zásoby vody a hurá dál. Pokračujem okolo chatové osady, tří větrnných elektráren až na rozcestí na Vrchu Tří pánů, kde se s námi loučí Vlaďka s Kessinkou. Loučí se i  Jana s tou velkou svačinou a to jsme si ani nekously. Kessinka je už přeci jenom dáma v letech a tak si ji holky posadily do batohu čímž docílila krásného výhledu a tak byla nad míru spokojená. Náš zbytek si to nasměřoval na D.L., kam jsme za nedlouho dorazily. V restauraci Panorama zakoupily dřevěné turistické známky, potkaly známé, daly pitnou přestávku a přes Křižanovské údolí dorazily do Křižanova. Zde, dnešní krásný výlet končí. Malá, desetiletá Barča ušla tuto skoro 20 km tůra na výbornou, všechna čest.  Já s Aymee jsme měly ještě necelé 2 km do Háje a Hanka s Barčou si počkaly na objednaný odvoz do Teplic.  viz fotogalerie

VÝLET NA  BOREČ  -  ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ , dne 19.12.2010 v Režném Újezdě začíná naše okružní naučná stezka spolu s Mončou, Péťou a jejich početnou psí smečnou. Národní přírodní památka Boreč byla zařazena do evropské soustava chráněných území NATURA 2000. Jedná se o lesnatou znělcovou vyvýšeninu o rozloze 18,7 ha a je chráněno od roku 1951. Je zde k vidění jeden z nejpozoruhodnějších jevů v Českém středohoří a tou jsou mikroexhalace - ventory, což je v podstatě drobné vyvětrávání teplého a vlhkého vzduchu. Boreč je prostoupen systémem puklin, které ústí na úpatí a až na vrchol. V zimně relativně teplý, vlhký  vzduch stoupá vzhůru, zatímco otvory na úpatí nasávají studený vzduch. V létě naopak těžší, chladný vzduch vytéká otvory na úpatí. Teplotní rozdíly rostou s chladem. Hnací silou tohoto jevu je rozdíl teplot vzduchu. Celý kopec tak funguje coby jakýsi obří přírodní akumulátor tepelné energie. Po návratu do R. Újezda jsme vyrazili přes obec Boreč po žluté směrem na Košťálov. Ve vesnici se nám ale žluté značení ztratilo a tak jsme šli kamsi  "rovnou za nosem" a pak jsme se vzhledem k mrazu, dost pod -10 stupnů vrátili k autu. Dokončit tento pěkný výlet jsme si dali jako úkol na rok 2011.  viz fotogalerie  

 

DALŠÍ VÝLETY V ROCE 2016, 2017 A 2018 JSOU A BUDOU NA FACEBOKU