Můj život štěněte

11.04.2011   Můj dosavadní život se dá přirovnat k životu bohémskému. Celý den si spinkám v teplém a měkkém kožíšku své maminky, kde mám hned po ruce malou "pípu". Cecíček, ze kterého kdykoliv mám chuť, teče slaďounké a teplé mlíčko. Co se týká hygieny, mě maminka co chvíli umývá a olizuje, jako bych byla nějaké lízátko, ale musím přiznat, že je mi to velice příjemné. Pokud se náhodou stane, že je mi něco nepříjemné či mi něco chybí, dávát to hned bez okolků najevo silným kňouráním. Moje starostlivá mamka, je prostě zlatá máma. Tímto  krásným nic neděláním jsem prožila těch pár dnů, co jsem na tom širém světě  a  zatím na tom nehodlám nic měnit.

                                         VÁŽÍM   314 g

 

 12.04.2011   Dnešek byl pro mě veliký den. Konečně mi upadl oschlý zbytek pahýlku od pupeční šňůry. Už mi nic při lezení nepřekáží a tak se co chvilku hrabu jako malý krteček k mamince. Nejraději hajám v zadních nohách, kde má mamča velké množství hebounkých chloupků a proto je zde jak jsem zjistila největší teplíčko. 

                                         VÁŽÍM   380 g  

 

 

13.04.2011     Dnešní den na mě čekalo opět veliké překvapení. Po dlouhém pátrání a vybírání mi dnes dali jméno. Takové jméno, je vám velice důležitá věc. Bude vás doprovázet celý život a proto musí alespoň trochu vypadat k světu. Dostala jsem jméno po řecké bohyni osudu Adrasteia  "Ta, před níž není úniku". Líbí se mi, jelikož na mě můžou volat i zkráceně  Adro, Adruško, Steio či Steinko, to když budu hodná a to já budu. Dali mi jej proto, že asi osud tomu chtěl abych z vrhu zůstala sama. Celé mé jméno je tedy Adrasteia Silver Borderhaste

                                        15.4.2011    Aby zjistili mé váhové přírůstky,  každý den se poctivě vážím. Protože se neustále vrtím, musí chvilku počkat , až se váha ustálý a údaje byly přesné. Jelikož jsem veliký jedlík, tak gramy narůstají a já dostávám každý den pochvalu a pořádné pomazlení. 

                                         VÁŽÍM   610 g

 

17.4. - 19.4.   Zatím se mi daří  jen pěkně přibývat a už se těším na velikonoční víkend, kdy by se mi měla otevřít očička a konečně uvidím, kam jsem se to vůbec narodila.

                                          VÁŽÍM   930 g

 

20.4. - 22.4.   Dle předpokladu se mi dneska opravda začala otvírat očička. Zatím toho sice moc nevidím, ale věřím, že to bude každý den lepší a lepší.                                 

                                        VÁŽÍM   1113 g

20.4. - 25.4.  Jak vidíte, mé váhové přírůstky jsou chválihodné. Každý den toho vidím čím dál více a tak už se pouštím do samostaných výprav. Nožky se mi sice ještě klepou a rozjíždějí, ale všechno časem vypiluji.

20.4. - 27.4.  Každý den  mám o něco větší sílu. Už se mi otevřela ouška a tak dávám dobrý pozor, jestli mě náhodou napomlouvají. Zvuk vysavače, televize, štěkot mamči či rádio mě doprovází každý den, takže na to, jsem si už zvykla. S váhou jsem na tom, co se týká přibývání pořád na stejno, takže už mám 1600 g.

28.4. - 30.4.  Dneska se mi proklubaly zoubky a mám je jako jehličky. Mamču už pořádně okusuju, lezu po ní, či skáču a když se hodně snažím, tak i pořádně zavrčím. Paní domácí se mi potom směje a začne mě zlobit, to jako abych přidala trochu toto vrčení. Já se vážně ale  snažím. Mám tady v bedýnce hračky a tak se kolikrát peru aspoň s nimi. Jen pro kontrolu už mám 1900 g.

 

29.4. - 2.5.  Dnes, 2.5. jsem překročila váhu dvou kilogramů a i když stála pouze jen a jen cucám mlíčko, připadám si při praní s mamčou jako malý zápasník sumo. Snažím se seč můžu, ale stále ještě nemám v nožkách tolik síly a takovou výdrž a tak mě mamča jedním náchnutím packy vždy přepere. Všechno má svůj čas a tak mám radost, že zatím přeperu aspoň ty chlupaté hračky, co mám v pelíšku. Když je pěkné počasí, občas mě vyvedou na zahrádku a to vám je všude dokola spousta prapodivných barev a vůní.  Po zahradě chodí pro mě takové prapodivné mourovaté a chlupaté cosi. Opatrně a se zájmem mě to očuchá nebo  pozoruje jak se snažím chodit, pak to někam uteče a paní domácí na to volá čičí. Časem se tomu budu muset podívat na zoubky. Když přijde domácí z práce, přivítám jí jak se na slušného pejska patří vrtěním ocásku a už se mi povedlo i párkrát štěknout. Až jsem se vám sama lekla, jak se mi to povedlo. Začíná se mi na tom světe líbit čím dál více. Váha mého já je 2080 g.

3.5. -  4.5.  Nic nového se zatím nestalo a tak alespoň dvě mé fotečky do sbírky a údaj o váze 2200 g.

 

5.5.- 9.5.  Každé ráno, když vstává paní domácí, tak nás nechá proběhnout  na zahrádce. Po ráno jsem ještě trochu rozespalá a přesně nevím, co po mě chtějí. Když se vyčůrám, tak mě hodně pochválí a jdem všichno domů. Nastane krmení mé chlupaté kamarádky Jůlinky, na kterou volají čičí, pak dostane mamka voňavé granulky a pak jsem na řadě já, s mlíčkem z maminčina cecíčku. Velmi často vylezu z klece a prozkoumávám domeček, ve kterém bydlíme. Najdu si pelíšek, který voní po mamince a v něm jednoduše usnu. Maminka mě čím dál častěji vybízí k pranicím. To pak je veliká honička, kousání a to by jste nevěřili, jak jsem po takových máminých a tahanicích unavená. Dneska jsem dostala druhou odčervovací pastu. No řeknu vám, že to není nic moc, ale prý, co se dá dělat. Má váha 2530 g. 

  

10.5. - 16.5.  Tak jsem oslavila první měsíc svého života. Přijel se na mě podívat můj tatínek Artík z Mladé Boleslavy, který mě nejdřív řádně očichal, jako jestli jsem opravdu jeho a pak mě předal do péče mé  maminky. Počasí se vydařilo a tak  jsme se mohli proběhnout po zahrádce a udělalo se spousta pěkných společných obrázků. V sobotu se na mě přijel podívat můj nový páníček a moc jsem se mu líbila. On mě teda taky a hlavně se těším, že se mě i s jeho slečnou budou věnovat jak po stránce agilit, frisbee, dogdancingu tak i poslušnosti. I když ze mě bude pražanda, zůstanu pořád taková obyčejná holka z vesnice. To slibuji.   VÁŽÍM  3000 g.

17.5. - 18.5.   Zatím mi život utíká v hrátkách se svou zlatou mámou, při kterých běháme po domečku  jako dvě vychřice a pokud nestačím zastavit, tak se o to postarají dveře, futra, židle a prostě to, co zrovna stojí v cestě. Čím dál častěji mě vynášejí na zahrádku, kde trápím kočičí babičku Jůlinku a koušu ji do ocácku. Teda pravda, má se mnou s prckem pořádnou trpělivost. Zahrádka je dosti veliká, tak se zde mohu dostatečně proběhnout, než mě zase dají do mého psího domečky. Ve středu jsem dostala moji první opravdovou injekci. Než jsem se mohla u pana doktora rozhlédnout, už jsem ji měla v kožichu a šlo se domů. No já vám řeknu...     VÁŽÍM  3150 g.

 

19.5. - 22.5.  Tyto dny, byly opravdu bohaté na sluníčko a tak jsem spoustu času pobývala na zahrádce a prováděla jak se říká samé psí kusy. Už mám celkem sílu a tak běhám od jednoho konce zahrádky na druhou a  provádím spoustu různých kotrmelců, pokud se teda tomu dá říkat kotrmelec. Prolézám  skalku, očichávám krtince a náhodou jsem už jednoho krtka viděla. Pan domácí dal do rybníčka červené rybičky a tak je s mamkou velmi často pozorujem při krmení, jak baští ty své "granulky". Každé ráno se s maminkou pořádně protáhnem v rámci ranních rvačkách a tak paní domácí musí bedlivě koukat aby mě náhodou nezašlápla. Pak ji okusuji palce u nohy, bačkory, trochu i kytky, roztahávám papír a prostě kramařím. Jak to u nás vypadalo když jsem povalila a roztahala celý odpadní koš po bytě, raději ani nebudu popisovat.   VÁŽÍM  3400 g.

 

23.5. - 27.5.   Hned jak přišla paní domácí domů z práce, tak jsme se rozjeli k veterináři a dostala jsem  čipovací číslo. Dostala jsem tzv. pas a tak budu moci cestovat i do cizích států. Trochu to štíplo a tak jsem jen trochu vykvikla. Při té příležitosti i má mamča Aymee dostala injekci, proti vzteklině. Tento týden jsem taky dostala už třetí odčervovací pastičku. Na zahrádce jsem už jako doma a musím se s něčím pochlubit. Už umím překonat menší schůdky, což je, jak jistě uznáte, pro mě víc než důležité. Objevuji spoustu kytiček, broučků a když na mě zavolají, tak pěkně přiběhnu. Vždy dostanu pochvalu a už i vím co je to dostat pamlsek za poslušnost. Je mi tady vážně moc fajn.   VÁŽÍM  3800 g.

 

28.5. - 2.6.   Protože se mi začíná krátit můj pobyt v tomto krásném, rodném koutku, musím přeci jenom  dopsat ještě pár řádků. S novými páníčky bych měla odcestovat do Prahy 2.6. Bylo domluveno, že dostanu nové jméno, jenž si určili a tak se přestěhovaním do nového bydliště budu jmenovat ARVEN AZUL BORDERHASTE. Od mamči jsem si už po nakrmení granulkama jen občas přicucávala to její dobré, teplé mlíčko. S venčením nemám problém,  řádit a rozčilovat se umím též pořádně, přivítat paníčky mi jde taky výborně, o přibývání na váze ani nemluvím a tak se domnívám, že jsem na odchod do nového domova, celkem slušně připravená. Bude se mi chvilku po mé sladké mamince stýskat, ale věřím, že se spolu setkáme buď někde na výstavě, či na závodech agilit. Pro mě jako chovatelku, zůstane Adrasteia -  "Ta, před níž není úniku" napořád jen krásná, modrá a jedinečná Adruška či Steinka. Na rozloučenou Ti Steinko přeji mnoho krásných okamžiků a úspěchů jak na poli výstavním a sportovním, ale hlavně moc zdravíčka a kopu lásky od Lenička a Romana. Bylo nám  tu s Tebou moc krásně a za ty jedinečné okamžiky a chvíle, co jsme spolu prožili, Ti opravdu moc děkujem  ....... 

    

 všechny mé další nové fotky jsou na   https://aymee.rajce.idnes.cz